Ze stromů vítr sfoukává poslední listí, teploty se blíží k bodu mrazu a mlha halí přístupové cesty do města. Radar pátrající po doommetalových nahrávkách tak jede mnohem intenzivněji než po zbytek roku. Minulý týden se ozval signál z východní Francie. Zrovna o francouzské scéně nemám nejlepší přehled, přesto se tam pár kapel v mém oblíbeném doom/gothic žánru najde. Mnohem raději upírám zrak, respektive sluch, daleko na sever či severovýchodně. Ovšem pokud se mi dostane do rukou nahrávka kapely jako jsou LYING FIGURES, kteří se pro inspiraci obrací stejným směrem, samozřejmě zbystřím.

Přiznávají inspiraci kapelami jako KATATONIA a SATURNUS, takže to ignorovat nemohu a dle prvotního poslechu ani nechci. LYING FIGURES jsou kapela, která působí už poměrně dlouho (od roku 2012 a předtím ještě pár let coby INSANITY PRELUDE). Nicméně v průběhu posledních několika let, kdy se připravovalo aktuální album, skupinu opustila většina členů a zůstalo pouze tvůrčí duo, které album nahrálo. Jejich hudba je inspirována útrpným uměním, šílenstvím a dalšími obskuritami. Doporučuji k poslechu i minulé album, které chvílemi vyvolává dojem, že bylo nahráváno v sanatoriu pro choromyslné. Mimochodem „Lying Figures“ je údajně druh příšery ze hry Silent Hill 2. Čím se vyznačovala nevím, k tomuto tématu by snad měl více co říct náš herní specialista RIP.

Ač roční doba i nálada byla nastavená správně, při prvních posleších bylo obtížné dostat se pod hudební kůži této nahrávky. Až posléze se ukázalo, že tady žádná kůže není. Je to jako tělo zčásti svlečené z kůže a natažené na mučící nástroj, střeva vyvržená, kosti trčící z masa ven. Nahrávka má zvláštní zastřený zvuk. A v neposlední řadě, kapela nepoužívá klávesy, v písních nejsou žádné studiové zvukové atmosférické efekty či jiná produkční změkčovadla. Přístup je dřevní, syrový. Nedočkáme se podbízivých melodií, je to poctivá hoblovačka, od hutných, ostrých deathových rifů až po klasické umíráčky.

Předchozí album bylo více v klasickém doomu. Určitě bylo zajímavé a zvlášť skladby, které se zabývaly chorými mozky, sanatoriem a podobnými tématy, měly správnou atmosféru svíravých úzkostných pocitů, ale místy bylo až moc utahané. Jestli se v něčem LYING FIGURES za ta léta posunuli, je to dynamika skladeb. Četné rytmické změny dělají z death/doomového základu živý organismus, který se kroutí a mění. Death/doom škatulka je tu zcela oprávněně, co skladba, to přecházení mezi těmito žánry. Od ponurých depresivních tónů až k rychlým hutným riffům. Od čistého, naléhavého hlasu až po brutální chrapot umrlce. A především co skladba, to zajímavý materiál. Je to doom metal, který nenudí. Škoda, že kapela je nyní neúplná a žádné turné ani koncerty nejsou v plánu. Doommetalové koncerty nebývají nejzábavnější, ale zrovna materiál z desky „Inheritance“ si dovedu představit, že dokáže strhnout. Každopádně si LYING FIGURES znamenám mezi kapely, které rozhodně stojí za pozornost.